Setkání veteránů Pohraniční stráže a jejich přátel

Tuto sobotu 7. 7. jsme jako tříčlenná skupina navštívili Setkání veteránů Pohraniční stráže a jejich přátel na hoře Dyleň. Vyjeli jsme z Prahy brzy ráno osobním vozem, abychom celou akci stihli i s přivítáním účastníků. Přijeli jsme akorát. V 9 hodin jsme se shromáždili v Dolním Žandově. Tam jsme se přivítali s ostatními, prohlédli historická vojenská i nevojenská vozidla a přesunuli se do Paliče. V Paliči od 10 hodin proběhl pietní akt k uctění památky zavražděného příslušníka pohraniční stráže, Jaroslava Kysilky. Podle slov soudruha, který byl se mnou, byla účast menší než v předchozích letech, i tak se zúčastnilo několik desítek lidí.

Po skončení pietního aktu jsme stylově vyrazili na horu Dyleň. Jako první v koloně jela krásná Volha, a to první typ Volhy GAZ 21 v barvách Veřejné bezpečnosti. Jako další v koloně následovaly vozy GAZ, UAZ, Tatra 805 a na konci my s Felicií. Rozruch na lesní cestě byl velký. Jeli jsme na hrbolaté lesní cestě velice svižně, vpředu jela stále Volha se zapnutými majáky. Na cestě je běžně zákaz vjezdu, v případě této akce se však uděluje výjimka. Pro běžné pozorovatele to bylo dosti nezvyklé, když viděli dlouho kolonu aut a navíc převážně vojenských.

Na hoře Dyleň jsme se objevili zhruba okolo 11 hodiny. Na památku jsme dostali pohlednici s motivem věže na hoře Dyleň a kopii propustky do hraničního pásma. Naše vozidlo jsme zaparkovali poblíž věže a hladoví běželi pro občerstvení. Od 12 hodin po rychlém občerstvení následoval program. Ve 12 začala hrát dechová kapela, mezitím jsme si prohlédli expozici se starou vojenskou elektrotechnikou a zvětšené reprodukce dobových fotografií. Z věže jsme prozkoumali okolí dalekohledem a pohovořili s některými veterány pohraniční stráže.

Od 15 hodin následovalo dobrodružství ve formě hledání opuštěných objektů pohraničníků. Na místa nás rozvezl červený mikrobus v čele opět s Volhou Veřejné bezpečnosti. Objevení některých vojenských objektů bylo fascinují, avšak velice smutné při pohledu na ně. Největší objekty jsou zdevastované a pobořené, a to v nich pobývali pohraničníci až do roku 1992! Vše jsme zdokumentovali a později odpoledne se vrátili zpět na stanoviště areálu Dyleň. Kapela stále hrála, následovalo další občerstvení a důkladnější prohlídka vojenských vozidel.

Později odpoledne jsme odjížděli směrem ku Praze. Zastavili jsme se ještě v Mariánských lázních. V Mariánských lázních náš s. Vrobel provedl krátký výklad o tamní trolejbusové dopravě. Výlet jsme zakončili napitím z pramenu.

Domu jsme přijeli kolem deváté hodiny večer, plni zážitků a nadšení!

Dylen 2

 

Text: Petr Ptáček. Foto: Lukáš Vrobel