Postřehy ze Světového festivalu mládeže a studentstva v ruské Soči

12.-22. října 2017 probíhal v ruské Soči Světový festival mládeže a studentstva. Účastnilo se 185 zemí světa a za naši republiku to byli delegáti českého festivalového Národního přípravného výboru. Iniciátorem české delegace byl Komunistický svaz mládeže, jenž je členskou organizací Světové federace demokratické mládeže (WFDY). Festivalu se účastnilo zhruba 30 000 lidí, z nichž přibližně polovina byla z ruské strany. Podrobné informace o festivalu a jeho průběhu jsou k dispozici na stránkách Komunistického svazu mládeže, já se pokusím přinést pohled ze strany účastníka, který se Světového festivalu mládeže a studentstva účastnil vůbec poprvé.

První dva dny po našem příletu byly ve znamení kontrol. Bylo třeba se nahlásit, ubytovat a projít tzv. akreditací. Zpočátku (nám z neznámých důvodů) akreditaci nedostali 2 členové naší delegace a některé další ze zahraničí nebyly akreditovány vůbec. V rámci bezpečnosti jsme přes kontroly procházeli skoro všude. Dokonce i jednotlivé bloky olympijského městečka byly oploceny a bylo možné jimi procházet pouze přes kontrolní stanoviště. Zakázán byl jakýkoliv tvrdý alkohol. Jelikož byl samotný areál, kde se měl festival konat, poměrně daleko, účastníky svážely na místo festivalové autobusy. Před vstupem do samotného areálu byl každý z nás povinen projít kontrolou detektoru kovu a ukázat obsah zavazadel. Všude byli přítomni označení festivaloví dobrovolníci, kteří nám byli nápomocni v případě jakýchkoliv našich dotazů.

Blížil se okamžik velikého zahájení v jednom z olympijských stadionů. Vstupenky dostala z kapacitních důvodů jen část delegátů, ta druhá se naopak účastnila slavnostního zakončení. Program byl monstrózní nesoucí se v duchu témat ekologie, sociálních sítí, rovnoprávnosti homosexuálů, obnovitelných zdrojů energie a podobně. Vystoupilo mnoho známých tváří ruského showbusinessu, nechyběla taneční vystoupení a projevy vědců, herců, zpěváků. V tu chvíli nám bylo už naprosto jasné, že oficiální podoba ruského festivalu je úplně jiná, než jak tomu bylo v předchozích letech. Během zahajovacího ceremoniálu se ze strany Leninských komsomolců a Kubánců ozývaly revoluční hesla, která se začala postupně šířit těmi, kteří přijeli na festival z důvodů, které vystihuje motto: „Za mír, solidaritu a sociální spravedlnost, bojujeme proti imperialismu – Ctěme svou minulost, budujme budoucnost!“ Krátký prostor u řečnického pultu byl věnován prezidentovi Světové federace demokratické mládeže Nicolasi Papadimitreuovi, který připomněl, že delegáti slaví spolu s Rusy století od VŘSR. K závěru vystoupil i samotný Vladimír Putin, jenž prohlásil, že mladí mají budoucnost ve svých rukou a je jen na nich, zda svět promění v lepší místo.

Druhý den se delegáti z pokrokových stran a hnutí napříč zeměmi domluvili na uspořádání pochodu, který měl konečně připomenout oslavy století od Velké říjnové socialistické revoluce. Proud rudých vlajek zpívající revoluční písně a internacionálu ve svých jazycích vyšel napříč rozlehlým areálem, až došel k pódiu na olympijském náměstí. Tady pochod pozdravil prezident Světové federace demokratické mládeže, představitelé Světové rady míru, Světové odborové federace, Mezinárodní demokratické federace žen a ruského Národního přípravného výboru festivalu. Tento spontánní, narychlo domluvený akt byl pro všechny zúčastněné tím pravým a důstojným zahájením festivalu nesoucí se v duchu festivalů předchozích.

V budově Mediacentra měli jednotlivé delegace své stolky s propagačními materiály a nacházely se zde i konferenční sály. A nejen to. K vidění také byli roboti, stánek ruské banky, pošta, představovaly se zde nejmodernější technologie, letadla, technika všeho druhu a také jednotlivé regiony Ruska. Rusové se od samého počátku snažili o to, aby se festival stal naprosto apolitickým a tak jsme měli pocit, že se nacházíme na velikém ruském veletrhu. Ztráta politického ducha je ale úplně v rozporu se smyslem festivalů předchozích. Vždyť už první celosvětové setkání mládeže a studentstva v Praze roku 1947 bylo politické. Krátce po válce chtěla mládež oslavit mír, solidaritu, přátelství mezi národy a dát se na cestu jinou, cestou socialismu a sociálního pokroku.

Během festivalu jsme měli možnosti navázat kontakty s komunistickou mládeží různých zemí a účastnit se různých přednášek. Prezidentem Světové federace demokratické mládeže byl veřejně přečten i dopis Františka Kovandy, účastníka prvního festivalu v Praze. Vystoupila dcera Ernesta Che Guevary Aleida Guevara March. Někteří členové naší delegace dokonce na konferencích i aktivně vystupovali. Velice zajímavá byla možnost dozvědět se o činnosti mladých po celém světě, poznat jejich situaci, ve které se doma nachází a problémy, které tam řeší. Výměna zkušeností je asi to nejcennější. Poznali jsme složitou situaci komunistického hnutí v Rusku a šílenou situaci na Ukrajině (zvláště po zákazu komunistických symbolů). Dozvěděli jsme se i o životě v nově vzniklých lidových republikách (Donbaské a Luhanské), který je jiný, než jak nám tvrdí média.

Samozřejmě jsme si během festivalových dní našli čas na návštěvu Soči, Adleru, Stalinovy dači a někteří se podívali i na Kavkaz. Řešili jsme problémy se zabavováním již dopředu schválených materiálů na vstupních kontrolách do areálu, kde jednou vadilo vyobrazení Che Guevary, podruhé Lenina, i když se v areálu objevovaly výstavy fotografií věnované oběma. Spřátelili jsme se s některými delegáty a poznali lépe život, sny a ideály, které mají, ale hlavně jsme si odnesli to, co je na festivalu tím nejdůležitějším. Poznali jsme komsomolce mnoha zemí, seznámili se s jejich činností, navázali některé kontakty, získali cenné informace, ke kterým bychom se těžko jinak dostali a také jsme získali pocit sounáležitosti, že v úsilí o sociální spravedlnost nejsme sami.

A ještě jeden postřeh na závěr. Díky tomu, že festival v ruské Soči byl organizován jako apolitický, měli jsme poprvé možnost seznámit s naším úsilím a činností (a vůbec se smyslem festivalů předchozích) i tisíce těch, kteří na setkání mládeže do Soči jeli bez politického záměru. Otevřela se tak možnost šířit ideály míru a sociálního pokroku i mezi ty, kteří by na festival v tradičním pojetí jinak nepřišli.

Pavel Matoušek

Člen Komunistického svazu mládeže, ZO KSČM Velešín, KM JčKV KSČM za Č. Krumlov a Klubu prvního máje

Zahajovací ceremoniál
Prezident WFDY Nicolas Papadimitreu
vystoupil prezident Ruské federace Vladimir Putin

 

Slavnostní průvod k oslavám 100 let od VŘSR
V průvodu
Tribuna na hlavním olympijském náměstí
Stolek české delegace
Stolek české delegace
Tanec mladých ruských komsomolců a komsomolek
naše propagační materiály
naše propagační materiály
časopisy Mladá pravda